Žito seté - nejen chléb a režná

Žito seté - obilí starých Slovanů, je po pšenici nejvýznamnější obilovinou. Prastará obilovina žito je svou historií spojena především s Evropou. Pro staré Slovany bylo žito typickou a charakteristickou plodinou, podobnou jakou byl oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.

Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Žitná mouka obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb neboli "pumprnikl" má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Kromě mouky se do jistého druhu křehkého chleba používají celá žitná zrna. Pražená semena jsou prodávána jako tzv. žitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (melty). V Americe se ze žita destiluje určitý druh americké whisky, u nás žitná kořalka známá pod jménem "režná".

Žitné mouky

- Podobně jako jiné obilniny je žito vhodné pro nakličování. Naklíčené obilky mají ve srovnání s pšenicí mnohem svěžejší a šťavnatější chuť.

Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70% sacharidů, 9-15% bílkovin, 1,5% tuku, vlákninu, vitamíny skupiny B a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).

- V minulosti bylo žito ceněno i pro jeho příznivé léč*bné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Pr*ti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni.

- Dnes je známo, že konzumace žita a výrobků z něj (celozrnná žitná mouka či výrobky z ní - pečivo, těstoviny) blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemeroidům a nádorům a velmi prospívá cévám a celému oběhovému systému.

 

VAŘENÍ ŽITNÉHO ZRNA:

Propláchnuté zrno zalijeme na 1 díl zrna 2,5 dílu vody a necháme máčet 8-12 hodin. Namáčecí vodu nesléváme, vaříme 45 minut na mírném ohni, nemícháme. Poté mírně osolíme a necháme 10 min. dojít.

  • celé zrno: jako příloha, na přípravu pomazánek, do zeleninových salátů, do polévek, na klíčení

  • žitné vločky: na přípravu kaší, do polévek, karbanátků, prejtu, bramboráků...

  • žitná mouka: na pečení perníků a chleba, jako příměs do lívanců, knedlíků, halušek, sušenek, moučníků...

  • žitné klíčky: do polévek, salátů, pomazánek, opražené přidáváme do pečiva místo oříšků (výborné jsou do štrůdlu smíchané se strouhankou), na posypání pokrmů a moučníků

  • žitné otruby: do jogurtů, pečiva

  • těstoviny: vrtule, kolínka, fleky, vlasové nudle do polévky

  • káva z praženého žita - žitovka neboli melta.

  • žitný kváskový chléb - k dostání v obchodech se zdravou výživou

Žito není vhodné pro bezlepkovou dietu.

ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB

- obsahuje pouze žitnou mouku, vodu, len, sůl a kmín. Žitný chléb má mírně nakyslou chuť a je poměrně těžký a hutný (není vyhnán do velkého objemu umělým kváskem). Má delší trvanlivost než klasický chléb.

Tento žitný chléb nezatěžuje trávící orgány a je proto velmi vhodný pro diabetiky a u jiných metabolických onemocnění. Nejdůležitějším prvkem, který žitný chléb obsahuje je calcium fluoratum (fluorid vápenatý). Tento prvek je hlavní stavební složkou zubů a kostí. Tím, že je tělu tento prvek vlastní, přisvojí ho z tohoto přírodního zdroje lépe, než z uměle vyrobených tablet. Při pravidelné konzumaci tohoto chleba, není tedy třeba dávat dětem fluor ve formě tablet. Je tedy velmi vhodný zejména pro těhotné a kojící ženy, děti a nemocné trpící řídnutím kostí bolestmi páteře...

Další předností celožitného kváskového chleba je: netloustne se z něj (žito působí na nervový a svalový systém, tuk se tvoří z pšenice), čistí krev, vyživuje nervový systém, posiluje svalový systém, většinou nezpůzobuje nadýmání a zácpy, regeneruje trávící orgány, nezahleňuje...

Zbylý kváskový chléb můžeme použít do polévek, na přípravu "kysela", k zahuštění omáček, na strouhanku. Velmi chutné je použít jej do bramboráků místo mouky (namočíme jej v přebytečné bramborové šťávě přímo v misce kde máme nastrouhané brambory a rozmačkáme).

Kváskový chléb je ke koupi v obchodech se zdravou výživou.

KVÁSEK

Kvásek je na rozdíl od droždí přirozenou substancí, která se používá 5000 let. Vzniká smícháním mouky a vody, kdy se nechá 3 dny kvasit a každý den se "přikrmuje" Za příznivé teploty dojde k přirozenému kvašení těsta. Vzniká přírodní kyselina mléčná, která vytváří typické chlebové aroma, je přirozeným konzervantem a navíc bakterie kyseliny mléčné produkují antibioticky účinné látky, které posilují naši střevní mikroflóru a tím i naší imunitu. Z tohoto důvodu vydrží kváskový chléb mnohem déle než kvasnicový.

Chléb z kvásku je i výrazně lépe stravitelný. V mouce je totiž přítomna látka s názvem kyselina fytinová, která může spolu s dalšími minerály vytvářet velmi těžce vstřebatelné sloučeniny ve střevech a zároveň odvádět z těla minerální látky. Kváskový chléb na rozdíl od chleba z droždí dlouho kyne. Díky tomu a díky přítomnosti kyseliny mléčné se zcela rozloží fytin přítomný v mouce. Dlouhá doba kynutí způsobuje přirozenou fermentaci, během které se bílkoviny rozkládají na aminokyseliny a tím je kváskový chleb lépe stravitelný a mnoho minerálních látek se stane teprve po dlouhé fermentaci pro člověka využitelnými. U chleba z droždí probíhá kynutí rychle (pro snížení nákladů), což způsobuje, že fytin není dostatečně rozložen. Zatěžuje organizmus, nadýmá a odvádí z těla důležité minerální látky jako vápník, zinek či hořčík.

Pro pečení chleba je nejlepší použít čerstvě namletou celozrnnou mouku, která si zachovává veškeré minerální látky, vitaminy a vlákninu. Použitím čerstvě namleté mouky získává domácí chléb plnou přírodní vůni i chuť.

ČERSTVĚ NAMLETÁ ŽITNÁ MOUKA

Mletí na kamenném mlýnku je technologie stará několik tisíc let a prověřena minulými generacemi. Mletí mezi otáčejícími se kameny zachovává podstatu celého zrna, jsou zachovány enzymy z klíčků - ty již v našich ústech nám pomOhou nastartovat tvorbu amyláz a škrob se naštěpí, oddělí se od lepku a ten se potom v žaludku dobře rozloží na jednotlivé aminokyseliny, které jsou potom vynikajícími stavebními kameny pro potřebné bílkovinné substance.

Další výhodou je, že mezi kameny namletá vláknina z povrchových vrstev obilí vytvoří jemné granulky a ty potom v trávenině procházející střevem zpomalují vstřebávání cukrů a vyrovnávají tak rovnoměrnou hladinu cukru v krvi. Vláknina mletá na běžných válcových mlýnech vytváří jehličky a ty spíše pomÁhají poškozovat střevní stěnu. Dnešní technologie zpracování zrna zbytečně ochuzuje náš organizmus o minerální látky. Z běžného bílého pečiva se dostane do střeva mnoho amylázami nenaštěpeného škrobu, ten se pak stane příčinou přemnožování kvasinek. Ještě nebezpečnější je lepek, kterého se také z takovéhoto pečiva do střeva dostane velké množství. Lepek ve střevě poškozuje sliznici a narušuje její ochrannou bariéru, důsledkem je potom celá řada tzv. civilizačních chorob včetně autoalergií, celiakie, artrózy a rakoviny.

Naopak u čerstvě namleté mouky nedochází k nežádoucím chuťovým a nutričním změnám, tuky neoxidují, zůstávají zachovány jak vitamíny rozpustné v tucích, tak ve vodě, hrubá vláknina celozrnných výrobků významně pozitivně ovlivňuje pasáž průchodu střevem, tím podporuje vylučování nežádoucích látek z organismu, vyživuje mikroflóru střevní, která se významně podílí na celkové obranyschopnosti organismu, dále potraviny s obsahem vlákniny dodávají pozvolna energii, což šetří slinivku břišní a podporuje koncentraci i dobrou náladu.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení