Žito seté - nejen chléb a režná

Žito seté - obilí starých Slovanů, je po pšenici nejvýznamnější obilovinou. Prastará obilovina žito je svou historií spojena především s Evropou. Pro staré Slovany bylo žito typickou a charakteristickou plodinou, podobnou jakou byl oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.

Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Žitná mouka obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb neboli "pumprnikl" má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Kromě mouky se do jistého druhu křehkého chleba používají celá žitná zrna. Pražená semena jsou prodávána jako tzv. žitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (melty). V Americe se ze žita destiluje určitý druh americké whisky, u nás žitná kořalka známá pod jménem "režná".

Žitné mouky

- Podobně jako jiné obilniny je žito vhodné pro nakličování. Naklíčené obilky mají ve srovnání s pšenicí mnohem svěžejší a šťavnatější chuť.

Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70% sacharidů, 9-15% bílkovin, 1,5% tuku, vlákninu, vitamíny skupiny B a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).

- V minulosti bylo žito ceněno i pro jeho příznivé léč*bné účinky. Žitné otruby se používaly k obkladům. Pr*ti horečce byl připravován nápoj z opražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se přikládalo těsto ze žitné mouky a medu připravované na mírném ohni.

- Dnes je známo, že konzumace žita a výrobků z něj (celozrnná žitná mouka či výrobky z ní - pečivo, těstoviny) blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemeroidům a nádorům a velmi prospívá cévám a celému oběhovému systému.

 

VAŘENÍ ŽITNÉHO ZRNA:

Propláchnuté zrno zalijeme na 1 díl zrna 2,5 dílu vody a necháme máčet 8-12 hodin. Namáčecí vodu nesléváme, vaříme 45 minut na mírném ohni, nemícháme. Poté mírně osolíme a necháme 10 min. dojít.

  • celé zrno: jako příloha, na přípravu pomazánek, do zeleninových salátů, do polévek, na klíčení

  • žitné vločky: na přípravu kaší, do polévek, karbanátků, prejtu, bramboráků...

  • žitná mouka: na pečení perníků a chleba, jako příměs do lívanců, knedlíků, halušek, sušenek, moučníků...

  • žitné klíčky: do polévek, salátů, pomazánek, opražené přidáváme do pečiva místo oříšků (výborné jsou do štrůdlu smíchané se strouhankou), na posypání pokrmů a moučníků

  • žitné otruby: do jogurtů, pečiva

  • těstoviny: vrtule, kolínka, fleky, vlasové nudle do polévky

  • káva z praženého žita - žitovka neboli melta.

  • žitný kváskový chléb - k dostání v obchodech se zdravou výživou

Žito není vhodné pro bezlepkovou dietu.

ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB

- obsahuje pouze žitnou mouku, vodu, len, sůl a kmín. Žitný chléb má mírně nakyslou chuť a je poměrně těžký a hutný (není vyhnán do velkého objemu umělým kváskem). Má delší trvanlivost než klasický chléb.

Tento žitný chléb nezatěžuje trávící orgány a je proto velmi vhodný pro diabetiky a u jiných metabolických onemocnění. Nejdůležitějším prvkem, který žitný chléb obsahuje je calcium fluoratum (fluorid vápenatý). Tento prvek je hlavní stavební složkou zubů a kostí. Tím, že je tělu tento prvek vlastní, přisvojí ho z tohoto přírodního zdroje lépe, než z uměle vyrobených tablet. Při pravidelné konzumaci tohoto chleba, není tedy třeba dávat dětem fluor ve formě tablet. Je tedy velmi vhodný zejména pro těhotné a kojící ženy, děti a nemocné trpící řídnutím kostí bolestmi páteře...

Další předností celožitného kváskového chleba je: netloustne se z něj (žito působí na nervový a svalový systém, tuk se tvoří z pšenice), čistí krev, vyživuje nervový systém, posiluje svalový systém, většinou nezpůzobuje nadýmání a zácpy, regeneruje trávící orgány, nezahleňuje...

Zbylý kváskový chléb můžeme použít do polévek, na přípravu "kysela", k zahuštění omáček, na strouhanku. Velmi chutné je použít jej do bramboráků místo mouky (namočíme jej v přebytečné bramborové šťávě přímo v misce kde máme nastrouhané brambory a rozmačkáme).

Kváskový chléb je ke koupi v obchodech se zdravou výživou.

KVÁSEK

Kvásek je na rozdíl od droždí přirozenou substancí, která se používá 5000 let. Vzniká smícháním mouky a vody, kdy se nechá 3 dny kvasit a každý den se "přikrmuje" Za příznivé teploty dojde k přirozenému kvašení těsta. Vzniká přírodní kyselina mléčná, která vytváří typické chlebové aroma, je přirozeným konzervantem a navíc bakterie kyseliny mléčné produkují antibioticky účinné látky, které posilují naši střevní mikroflóru a tím i naší imunitu. Z tohoto důvodu vydrží kváskový chléb mnohem déle než kvasnicový.

Chléb z kvásku je i výrazně lépe stravitelný. V mouce je totiž přítomna látka s názvem kyselina fytinová, která může spolu s dalšími minerály vytvářet velmi těžce vstřebatelné sloučeniny ve střevech a zároveň odvádět z těla minerální látky. Kváskový chléb na rozdíl od chleba z droždí dlouho kyne. Díky tomu a díky přítomnosti kyseliny mléčné se zcela rozloží fytin přítomný v mouce. Dlouhá doba kynutí způsobuje přirozenou fermentaci, během které se bílkoviny rozkládají na aminokyseliny a tím je kváskový chleb lépe stravitelný a mnoho minerálních látek se stane teprve po dlouhé fermentaci pro člověka využitelnými. U chleba z droždí probíhá kynutí rychle (pro snížení nákladů), což způsobuje, že fytin není dostatečně rozložen. Zatěžuje organizmus, nadýmá a odvádí z těla důležité minerální látky jako vápník, zinek či hořčík.

Pro pečení chleba je nejlepší použít čerstvě namletou celozrnnou mouku, která si zachovává veškeré minerální látky, vitaminy a vlákninu. Použitím čerstvě namleté mouky získává domácí chléb plnou přírodní vůni i chuť.

ČERSTVĚ NAMLETÁ ŽITNÁ MOUKA

Mletí na kamenném mlýnku je technologie stará několik tisíc let a prověřena minulými generacemi. Mletí mezi otáčejícími se kameny zachovává podstatu celého zrna, jsou zachovány enzymy z klíčků - ty již v našich ústech nám pomOhou nastartovat tvorbu amyláz a škrob se naštěpí, oddělí se od lepku a ten se potom v žaludku dobře rozloží na jednotlivé aminokyseliny, které jsou potom vynikajícími stavebními kameny pro potřebné bílkovinné substance.

Další výhodou je, že mezi kameny namletá vláknina z povrchových vrstev obilí vytvoří jemné granulky a ty potom v trávenině procházející střevem zpomalují vstřebávání cukrů a vyrovnávají tak rovnoměrnou hladinu cukru v krvi. Vláknina mletá na běžných válcových mlýnech vytváří jehličky a ty spíše pomÁhají poškozovat střevní stěnu. Dnešní technologie zpracování zrna zbytečně ochuzuje náš organizmus o minerální látky. Z běžného bílého pečiva se dostane do střeva mnoho amylázami nenaštěpeného škrobu, ten se pak stane příčinou přemnožování kvasinek. Ještě nebezpečnější je lepek, kterého se také z takovéhoto pečiva do střeva dostane velké množství. Lepek ve střevě poškozuje sliznici a narušuje její ochrannou bariéru, důsledkem je potom celá řada tzv. civilizačních chorob včetně autoalergií, celiakie, artrózy a rakoviny.

Naopak u čerstvě namleté mouky nedochází k nežádoucím chuťovým a nutričním změnám, tuky neoxidují, zůstávají zachovány jak vitamíny rozpustné v tucích, tak ve vodě, hrubá vláknina celozrnných výrobků významně pozitivně ovlivňuje pasáž průchodu střevem, tím podporuje vylučování nežádoucích látek z organismu, vyživuje mikroflóru střevní, která se významně podílí na celkové obranyschopnosti organismu, dále potraviny s obsahem vlákniny dodávají pozvolna energii, což šetří slinivku břišní a podporuje koncentraci i dobrou náladu.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz